tkanice-world

Ahoj, protože se hrozně těším, až zveřejním další kapitolu, nečekám a dávám jí Vám už dneska :) Snad se bude líbit. A nezapoměňte mi zanechat jakýkoliv komentář, jak se líbí! 4.kapitola "Pane učiteli! Pane učiteli!" "Ano?" řekl podsaditý muž, s velkými brýlemi a hnědými vlasy. "Můžeme jít trénovat na souboj živlů?" řekla Emili a jemně se zhoupla v patách. Doufala, že jí to dodá trochu roztomilosti a učitel Foteg svolí. "Samozřejmě! Je krásné vidět studenty pilně cvičit." Zazubil se Foteg a pokračoval dále chodbou. "Děkujeme!" dodal Nik a rozeběhli se k cvičišti. Nejdřív si tam dotáhli nějaké plastiky, které měli znázorňovat, třeba strom, nebo skálu. Potom se postavili na vyznačená místa, jako při opravdovém souboji a začali si vymýšlet strategii. Emili se hodlala skrýt a co překvapivěji zaútočit. Vyběhla k první kulise a přitom pozorovala Nikovu reakci. Také zaběhl za jeden strom, což nebylo příliš chytré. Poslala tím směrem malou lávov...

Ahoj! Vím, že je to trochu divné, ale já sbírám fotky klik. Někdo sbírá ubrousky, postavičky, známky, mušle a já sbírám kliky no. Vlastně jich mám haldy a ráda bych se o ně s Vámi podělila. Budu je sem přidávát po jedné, ať jich nemáte moc. Sbírám většinou staré kliky, nebo nějaké co mě zaujmou. Jako první bych Vám chtěla předvést můj nejstarší úlovek :) Není sice nejkrásnější, ale aspoň se můžete těšit i na zajímavější kliky. Vaše Tkanice:)

Ahoj! Nevím jak vy,ale já jsem závislá na hudbě. Říkám zavislá, protože bez ní nedokážu přežít den a proto poslouchám toliko hudby. Ať jsem kdekoliv, dělám cokoliv nebo jedu kamkoliv, vždycky mám v uších sluchátka. A věřte mi, že se tak dají nádherně ignorovat lidi. Pokud jste taky tak závyslí na hudbě jako já, určitě Vám na mysl vystupují různá místa, či činosti, kde posloucháte hudbu. V autobuse,autě, při práci, když usínáte, když píšu tenhle článek, povídku, dokonce ikdyž si čtu. Jím, oblíkám se, připravuju se do školy a nebo píšu úkol. Jen tak když chci někoho naštvat svou nepřítomností a i když si s někým povídám, tak příjemná hudba v podtónu? Proč ne? Vlastně bys se toho dalo vymyslet spousty a spousty, ale o tomhle jsem ani nechtěla psát. Ano miluju klavír a zvuk jejich kláves, dlouho bez hraní nepřežiju. Mám spoustu písniček, které chci hrát furt dokola a zpívat si je. Sháním si noty na klavír a když si můžu hrát a přitom si zpívat mojí oblíbenou písničku je to krása. Vlastně s...

Ahoj! Vrátila jsem se z všech možnějch výletů a pobytů a rozhodla jsem se Vám ukázat fotky z Vysočiny, kde si mi nejvíce líbilo mokro. Kapičky byli opravdu kouzelné a rpzhodně sem nám i fotky skla a všeho ostatního. Všude se rozprostírala mlha a mě se tak Vysočina líbila. Malé kapičky se třpytili na stromech a já si připadala jako ve snu. Sbohem krásná vysočino! :( Vaše Tkanice:)

Ahoj! Tak jsem se dokopala pokračovat s povídkou Děti živlů a protože mě baví víc než Záblesk , nejspíš bude pokračovat dál a dál. A kdo to ještě nečetl, tak jsou všechny ZDE . Tak jsem zvědavá, jaké budou ohlasy :) Jinak po zbytek prázdnin tu zase budu, takže se možná zvedne aktivita. Kapitola 3. Emili za sebou zabouchla dveře a vydala se k Nikovi přes všemožné, spletité chodby. Párkrát se dokonce ztratila, ale vždy se dokázala odzlatit. Teď už stála před jeho pokojem. Spal na pokoji s Brendnem, který měl občas podivné nápady a celí byl tak trochu podivín. Dveře se zdáli velmi studené a těžké. Dlouho váhala jestli otevřít a právě když sáhla na kliku někdo za ní zatáhl na druhé straně a dveře se otevřely. Za nimi stál Brendn s tričkem přehozeným přes rameno tak, že mu spadlo, hned jak sebou trhl při pohledu na Emili. "Měl jsi mi říct, že přijde tvoje holka Nikolasi!" zařval a začal si nandávat tričko. Stále se přitom díval na Emili a projížděl jí výtržnickým pohledem. "N...